Vysočina

Rangers

D#Já vám to, panCme, povídám
na D#ranní vítr Cmtu čekám
ať D#vypráví mě, C7jak se toulal Fmnad ní. B7 
Snad Fmvinen je pohár, co B7leží tu,
že D#vítr v ranním Cmpřeletu
mě Fmvoní, hm, B7voní,
G#Vysočinou, D#Vysočinou. B7 
D#Za ním poštovní vůz dlouhé míle Fmkrájí,
G#dálkou zrozenou B7nemoc posíD#lá, B7 
D#s ní prchají léta, odplouvá Fmmládí,
G#lék je však jen B7noční na můj D#sen. D#7 
O tom, že G#na horách se mlha Bv údolí D#řadí, D#7 
jak G#potok s loukou si B7mládí nechám D#zdát. D#7 
V letním G#přístřešku, kde měsíčB
stín vítr D#loudí, Cm 
v rose Fmstudící,
v louce, B7vonící G#Vysočinou, D#Vysočinou.
Ráno každý sen, i ten tulákův slunce ruší,
pak na tisíc ozvěn noční děj stále má.
Jednou odešel a dálky sám už krátí,
Vám prozradím: ten poutník, to jsem já.
Na známou stanici se můj vlak brzy vrátí,
tam si kolejí špásem do polí jen tak sáh.
Spomalí outlé vlákynko tváře, až studí,
oči závidí setkání s Vysočinou, s Vysočinou.
Proč vám to, pane, povídám,
když vítr líp to řekne sám,
co je za kolejí, která v trávě končí,
jen počkejte se mnou chvíli tu
na vítr v ranním přeletu
jak voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou
Vysočinou, mojí Vysočinou.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:28.321+00:00
Výsledky hledání: