Hrad
Nedvědi
| 1: | Ráno Dotevřel jsem okno ven, tak bílej den, že jen nGevěstu, a moh' se brDát, na stromech špičky stály nepohnutě, koukaly ven jak nEad Vltavou Pražskej hrAad, ráno je nDaděje, co neumírá před polednem, když dGo oběda nevyjdeš vF#en, jukneš se nGa teploměr nálady a pDodle pole s nAovinama začneš dDen. |
| R: | Co člověk nemá, mGá, a nedá pokoj déšť, déšť tě shání, co může nedat, dDá, rovinu hledá na rovině plání, jak smířit radost i stAesk, a Boha na nebi, hej, hej, když se mu u srdce blDejská. |
| 2: | Ráno otevřel jsem okno, byl tak černej den, že jen nevěstu, a do pekla moh', tak rychle vyjít a po ulicích nasbírat vzdor, co vrší se jak v létě stoh, moudře se otočíš a za vrátkama pohladíš den, do oběda času dost, jak z jinýho století, jak vnucenej sen si připadáš, jak špatnej host. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:06:56.582+00:00
Výsledky hledání: |